Duben 2007

Díl 13- 7.5.2007

30. dubna 2007 v 20:46 2.řada- díly
Dlouhý popis
Válka na Wisteria Lane

Bree Van De Kampová najde pod Daniellinou postelí Matthewa Applewhitea a vynadá Betty, Danielle se s matkou pohádá. Danielle se chce dozvědět víc o Calebovi, a tak prozradí Matthewovi, že její bratr Andrew srazil autem matku Carlose Solise. Betty se to dozví a vydírá Bree…

Tom Scavo pomůže Lynette vymyslet reklamu na jogurt a stoupne mu sebevědomí. Když Lynette hledá do firmy, kde pracuje, posilu, Tom se dostaví na konkurz…

Susan zve po třech schůzkách Rona k sobě domů, on však odmítá, protože je její doktor. Oznámí jí, že má bloudivou slezinu, kterou je třeba vyoperovat. Susan se však dozví, že to bude Ronova první operace sleziny, a chce zkušenějšího chirurga…

Carlos Solis se schází s jeptiškou Mary Bernardovou. Ta mu vsugeruje, že by měl Gabrielle pohrozit anulací manželství, pokud nebude souhlasit s dítětem…






Marcia- rozhovor

26. dubna 2007 v 15:01 Marcia Cross-Bree

Marcia Cross: Bree ze Zoufalek je kandidátkou na pořádnou terapii

Marcia Cross jako Bree Van De Kamp (archiv TV Prima)
Herečka a psycholožka Marcia Cross (45), jedna z hlavních hrdinek seriálu Zoufalé manželky, který vysílá každé pondělí TV Prima, nám díky následujícímu rozhovoru dovolila nahlédnout do duše nejen postavy, která ji natolik proslavila.
Podle toho, co jsem v seriálu viděl, bych řekl, že Bree musí prožívat jeden z nejhorších roků ze všech manželek. Jak se s tím vyrovnáváte? Teď se hodně objevuje téma alkoholismu, protože je to podle mě pro mnoho žen v domácnosti aktuální téma.
To si také myslím. Ona v tom ve skutečnosti není. Je v pořádku. Jedna z mých hodně dobrých kamarádek, na kterou jsem vlastně hodně myslela, když jsme začali tenhle seriál natáčet, je posedlá kontrolou a super produktivitou… Bývala to moje spolubydlící a jednou, když jsme spolu před mnoha lety seděly u kafe, na moment jsem se podívala stranou a můj hrnek doslova zmizel. Najednou byl umytý ve dřezu. Víte, jakmile udeřila pátá hodina, ona už stála u sporáku a vařila nějaké skvělé jídlo, objevilo se víno… Takže od samého začátku jsem měla v hlavě zapsáno, že pije. Nebyla taková alkoholička, aby to o ní každý věděl. Souviselo to s tím, jak si lidé obecně hledají způsob uklidnění. Může být v lahvi alkoholu nebo prostě v něčem jiném. Takže teď se tahle věc začíná vymykat z kontroly. Někdy jsou to dost temné situace.

Byla jste někdy v takové situaci? Chci říct - potřebovala jste někdy léky? Protože Hollywood může být tvrdý.
Teď bych mohla začít šířit nějaké zvěsti. Myslím, že všichni máme nějaké své cestičky, jak se obrnit, ať už je to jídlo, nebo alkohol, nebo… Nevím. Prostě tak.

Jaká je ta vaše?
Řekla bych, že to bude spíš jídlo.

Co máte obzvlášť ráda?

Já prostě ráda pokračuji v jídle. Nemám žádné problémy při jídle samotném. Spíš potom.

Máte titul z psychologie. Co byste řekla Bree, kdyby se s vámi přišla poradit?

Myslím, že by byla dobrou kandidátkou na pořádnou terapii. Ačkoli v tuhle chvíli s alkoholismem, což je opravdu ošemetná kombinace… Samozřejmě je velmi těžké jednat s lidmi, když se naplno rozjede jejich závislost. Myslím, že v tenhle moment potřebuje léčebný program. Nejdřív se musí poprat s alkoholismem a pak s tím, co ji k němu přivedlo, a to vážně.

Jak byste s ní psychologicky jednala?
Myslím, že bych si ji zvala několikrát do týdne. Vlastně s ní docela soucítím, protože si myslím, že my všichni máme takové vnitřní struktury, které tvoří to, co jsme, a řídí náš morální kompas nebo náš systém víry a hodnot, a řekla bych, že něčím takovým prošel každý. Když se něco rozpadne, něco, v co do té doby pevně věříte, dokonce i když vám zemře někdo, koho milujete, tak někam pokročíte a vaše struktury se začnou hroutit, což se podle mě stalo právě jí. Člověk je pak hodně zranitelný a vystrašený. Takže si myslím, že je potřeba hodně podpory a práce na vlastním nitru.

Marcio, vypadáte skvěle. Jaké je vaše tajemství, jak si uchovat pěkný vzhled?

Mám skvělou vizážistku a bezvadného kadeřníka. A právě teď prožívám velmi šťastné období. Můj strýc mi nedávno přinesl nějaké fotky z doby, kdy jsem byla mladší, a já byla hrozně překvapená. Bože! Byla jsem tak temná. Myslím, že když jste šťastná, vyzařujete určitý druh radosti a světla, a to je součást toho všeho.

Meditujete nebo používáte pozitivní prohlášení a takové věci?
Já neustále na něco myslím a něco cítím. Jednoduše se jen snažím o sebe dobře pečovat, ať už duševně, nebo fyzicky, nebo emocionálně, prostě o všechno. Myslím, že tohle je pro člověka těžká doba.

Jak ztvárňujete svou postavu?
Ztvárňuji? No, je to kombinace několika věcí, protože vnější stránka je svým způsobem technická - oblečení, účes a tyhle věci. A taky držení těla. Ale její vnitřní život je ve skutečnosti můj, víte… Hodně pracuji se svým vlastním životem nebo náhradou. Nechci se pouštět do podrobností, ale já hodně čerpám ze svého srdce a ze sebe, aby mé postavy byly realistické. Představuji si, jaké to může být opravdu přijít o manžela nebo o někoho, koho milujete, nebo někoho známého. A z toho čerpám nebo tímhle způsobem prostě využívám vlastní srdce, svůj vlastní svět.

Budeme se během této sezony dozvídat víc o tom, proč je Bree taková, jaká je?

Do toho se ještě nepustili. Víte, já si ve své fantazii vymýšlím, co se mohlo kdysi stát, ale to neznamená, že to tak je. Nechci toho říkat moc, abych něco neprozradila, ale myslím si, že bude existovat určitá její proměna spojená se skutečností, že její matka zemřela, když jí bylo pět, což je hluboký zážitek, a také s tím, jaká byla její nevlastní matka. A pak je tu příběh, který jsem si vymyslela já, ale ten si ale raději nechám pro sebe.

Eva Longoria řekla, že ona sama je hodně jako Bree, tedy pořádná, a že také ráda vaří. Které z manželek se vy jako Marcia Cross nejvíc podobáte?
Na to se mě ptali už mnohokrát. Nenapadá mě jen jedna, opravdu. Nejsem vlastně podobná žádné z nich.

Když jste teď našla toho pravého, jak to ovlivnilo váš život?
Řeknu vám jedno. Využívám jednu dovážkovou službu, kterou jsem si našla, a nechávám mu dovážet jídlo do práce, protože by se prostě nenajedl. On si na to nenajde čas. Včera jsem večeřela se svými rodiči a zažertovala jsem si. Řekla jsem, že jsem moderní manželka z padesátých let. Jídlo se prostě objeví u dveří. Já s tím sice nemám žádnou práci, ale on se nají, je to tak? Tohle je můj způsob, jak se postarat o záležitosti stravy.

Jak se on vyrovnává s tím, že žije s člověkem ve světle reflektorů jako vy? Protože je to těžké, pokud jste obyčejný člověk a chodíte s někým, o koho se každý zajímá.
On je velmi pevný člověk s nohama na zemi a nijak zvlášť ho to neovlivňuje. Jeho v tom všem zajímám hlavně já, můj pohled na věc a to, jak se mi daří. Není to jeho svět a nenechává se jím smést, což je skvělé.

Přidává člověku na přitažlivosti, když se nenechává oslnit hvězdným prostředím?
Ano. Je to hodně milé, protože je naprosto neochvějný, i když je showbusiness právě takový. Showbusiness je šílený a pohánějí ho hlavně ega. Takže si opravdu spíš přejete někoho, kdo stojí nohama na zemi a má věrné srdce.

Co myslíte, je právě to, že jste se nakonec doslova vzdala naděje na nalezení manžela a založení rodiny, důvod, že jste to získala?
Nevím. Tohle mě přimělo uvěřit v zázraky. Byla jsem velmi cynická, ale teď mám novou naději.

Ještě předtím jste si prošla dost těžkým obdobím, kdy se o vás šířilo, že jste lesbička, je to tak? Necítila jste se trapně?

Když se tohle dělo, už jsem s ním chodila. Ale nechtěla jsem ho předvádět světu jako důkaz své sexuální orientace. Brala jsem to tak, že do toho nikomu nic není. Takže to bylo trochu zvláštní. Víte, jste pod tlakem toho, co o vás chtějí vykládat, a já na sebe byla pyšná, že jsem nezpanikařila a neřekla: "Podívejte, tohle je můj chlap!" Taky si myslím, že je směšné nechat se bavit zvěstmi o něčí sexualitě. Chovala jsem se tak, jak jsem to cítila.

Takže vás to tenkrát do rozpaků neuvádělo. Prostě jste si myslela, že to bylo pošetilé…
Ne. Štvalo mě, že musím na takové otázky odpovídat. Chovala jsem se slušně a na úrovni, ale měla jsem chuť se otočit a zeptat se jich na to samé.

Bylo zábavné konkurovat Evě?
To je ta nejroztomilejší věc, jakou jsem kdy slyšela; ale neřekla bych, že jsem Evě konkurovala. Ach bože! Opravdu dobré.

Vy jste hodně známá díky své charitativní práci, máte vlastní organizaci na pomoc lidem s AIDS. Máte na tohle podnikání v tuhle chvíli čas?
Je to čím dál těžší kvůli pocitu viny, že musíte odmítat spoustu věcí, protože nemáte tolik času. Říkáte si "tohle bych měla udělat, ale nezvládnu všechno", takže si musíte hodně vybírat a soustředit se jen na pár oblastí. Je to těžké, protože v celé zemi je tolik lidí, kteří by chtěli, abych se ukázala na jejich akcích. Jedna stránka věci je to, že pomáhat můžete, ale pak je tu ta odvrácená stránka, kdy máte pocit, že lidi pořád jenom odmítáte. Alespoň já to tak mám.

Vraťme se k vaší postavě Bree v první řadě, kdy máte dokonalou rodinu, manžela, děti, a pak o manžela přijdete. Jedno z vašich dětí se odstěhuje z domu. A teď se musíte dát dohromady se svou dcerou, doktor je pryč a zdá se, že se vás doopravdy zmocňuje zoufalství. Co byste své postavě přála v tuhle chvíli?

No, věci se vždycky zhorší, než se všechno obrátí k lepšímu. Víte, v pití se začíná projevovat ošklivá tvář a podle mě to bude poslední kapka v tom smyslu, že se na sebe konečně bude muset podívat. Ale stejně si myslím, že se pořád bude pokoušet sebe sama znecitlivět, protože si musíte uvědomit, že ztratila manžela. Nechala zemřít někoho, kdo jí lhal, kdo s ní spal. Její syn ji nenávidí. Její dcera je na nejlepší cestě stát se lehkou holkou a ona vlastně na všech frontách prohrává. Tím myslím, že tohle není život, jaký si představovala. A myslím, že když někdo prožije něco takového, stačí to k tomu, aby se zhroutil. Takže podle mě se ona pořád drží zuby nehty, i když pomalu sklouzává.

Uvědomuje si, že její vlastní problémy… jsou evidentní?
Jsem si jistá, že vy všichni znáte takové lidi. Ona žije v nevědomosti. Lidé, kteří pijí nebo mají problémy, k tomu nemusejí nutně přistupovat otevřeně - "já mám problém". Budou dál pracovat a popírat a bránit se. Taková je lidská psychika, protože změny nás děsí. Lidé se měnit nechtějí. Tedy pokud k tomu nejsou donuceni utrpením a bolestí nebo smrtí, nebo rozchodem, nebo ztrátou… Drží se svých vnitřních struktur, ale myslím, že Bree už se bortí půda pod nohama docela rychle… Ne, nemyslím si, že už dorazila k tomu správnému bodu.

Pomáhá vám vaše vzdělání v oblasti psychologie na cestě Hollywoodem?
Ano. I když nejde jen o psychologii. Řekla bych, že je to spíš o životě. A také si myslím, že chápu rozdíl mezi věcmi, které pohání ego, a věcmi, které pohání srdce, což vám může skutečně pomáhat udržovat si zdravý pohled na věc. Jde o obchod, kde jde o vzhled a o "já" a "já" a "já" a podobné věci. A když to všechno pozorně sledujete, můžete si říct, že jde o to, co se odehrává ve vaší hlavě, co se děje kolem vás, a pak to určitým způsobem přenést dolů do svého srdce. Tak to dělám já a také se snažím zůstat soustředěná na to, co - tohle asi bude znít banálně - co opravdu miluju a co je opravdu důležité. A také se snažím být stále vděčná, pečovat o lidi ve svém životě, o své zdraví a užívat si dne. Tak se prostě pohybujete mezi těmito dvěma póly, protože jinak byste se zbláznili.

Je těžké zachovat si zdravý rozum a zůstat soustředěná v tomhle světě, kde lidé nad pětadvacet už nejsou považováni za atraktivní a kde jde tak moc o vzhled?
Na mě otázka mládí tolik nedoléhá. Netrpím touhou být mladší. To byla hrozná doba. Nechci se k ní vracet. Po jedné ze slavností udělování cen jsme na tohle téma žertovaly s Evou. Může se to měnit každých pět minut. Chvíli máte pocit, že vypadáte skvěle, a vzápětí si připadáte naopak hrozně. Zbožňujete své šaty, a vzápětí je nenávidíte. Myslíte si, že máte talent, a za chvíli máte pocit, že nejste nikdo. A to všechno můžete prožít během patnácti minut. Ale musíte být schopni se na to podívat s nadhledem.

Na co jste víc pyšná: na svůj diplom, nebo na úspěch seriálu?
Na obojí. Je těžké si vybrat.

Úspěch seriálu je tak trochu jako dvousečný meč. Napadlo vás, že třeba někdy v budoucnu, až Zoufalé manželky skončí, vám zůstanou jen samé role typu Bree?
No, každopádně se to stalo po seriálu Melrose.

Ano. Je nějaký důvod, proč se to stalo právě vám?
Myslím, že postavy, které jsem hrála, byly obě dost silné. Nejsou jako já, ale když děláte v tomto smyslu svou práci hodně dobře, tohle nebezpečí existuje. Ale upřímně řečeno, starosti si s tím nedělám. Možná mi to dělalo starosti před deseti lety. Teď to tak moc neprožívám. Všechno bude probíhat tak, jak to probíhat má.

Chystáte se o přestávce mezi jednotlivými sezonami seriálu natáčet nějaké filmy?
Právě teď se něco objevuje. Nejsem si jistá. Bude to krátká pauza. A já nevím, jestli chci pracovat dvanáct měsíců v roce. Je to zmatek.

Před několika lety jste natočila snímek s Johnny Cashem, o kterém se teď hodně mluví. Řekla byste o něm, že je to herec?
No, on byl… Byl jste někdy v místnosti s někým, kdo má velmi silnou osobnost, ale je zároveň hodně zranitelný? Tenkrát se tak trochu třásl. Byl to člověk, kterého bylo všude plno, ale zároveň jste se o něj taky chtěli starat. Takový jste v jeho přítomnosti měli pocit. Nevzpomínám si, že bych o něm uvažovala jako o herci. On je spíš prostě Johnny Cash. Chápete? Ale každopádně mě setkání s ním poznamenalo. Bylo v něm hodně síly.

Proč jste se vlastně rozhodla studovat psychologii?
Upřímně řečeno, vůbec jsem to neplánovala, což mi přesně odpovídá. Prostě jsem šla a zapsala se na jeden kurz, protože se mi zdálo, že by to mohlo být zajímavé. A pak mě napadlo, že se tomu chci věnovat trochu víc. Tak jsem se zapsala na studium, abych mohla pokračovat. Už jsem měla dva kurzy. A tak to šlo semestr za semestrem a pak jsem si udělala přestávku kvůli práci. Neměla jsem žádný takový cíl, nějak se to prostě stalo. Dostala jsem se do bodu, kdy už jsem vlastně skoro měla titul, jen mi ještě chybělo klinické školení. Tak jsem šla a udělala ho a úplně se do toho zamilovala.

Jaká je vaše specializace? Na jaký obor psychologie jste se soustředila?

V tu dobu jsem se soustředila na dospělé, takže žádná specializace.

Utekla jste zpátky k hraní. Chybí vám, že se v téhle rovině nesetkáváte s lidmi?
Ano. Znovu říkám, že je to srdeční záležitost.

Felicity- rozhovor

26. dubna 2007 v 15:00 Felicity Huffman-Lynnete

Zoufalá manželka Lynette - Felicity Huffman bojovala s bulimií!

Felicity Huffman (archiv TV Prima)
Přinášíme vám rozhovor s herečkou Felicity Huffman (44), jednou z hlavních hrdinek seriálu Zoufalé manželky, který vysílá každé pondělí večer TV Prima.
Je něco, kvůli čemu byste se vzdala role v Zoufalých manželkách?
Můj bože! Děláte si legraci? Tohle je moje vysněná práce. Zoufalé manželky budu natáčet, dokud ze mě nebude zoufalá stará babička: jediná herečka, která v seriálu zůstane, bude Felicity Huffman, i když už bude používat chodítko.

Vypadá to, že jste momentálně hodně spokojená, ale já vím, že jste mluvila o bitvě, kterou jste svedla, než jste se dostala až sem. Můžete mi říct, kde přišel zlom, kdy jste se konečně začala cítit spokojeně? Bylo to díky terapii? Lásce vašeho manžela? Nebo díky čemu?
Mluvíte o bulimii?

Ano.
No, tak já o tom budu chvíli mluvit. Za prvé, cítila jsem se, jako bych vždycky chodila ve čtyřicetiletém těle, a pak se mi přehoupla čtyřicítka, já se na sebe podívala a řekla si: "To není špatný." A pak se to celé nějak otočilo. Vím, že to zní divně, ale přišlo to, když jsem měla děti. Říkala jsem si: "Hele, co moje tělo všechno dokáže!" To je úžasné... Než jsem otěhotněla, vážila jsem o dvacet liber víc než po dětech. Ale z nějakého důvodu mi připadalo, že vypadám fantasticky. Nevím. Byla to milost boží a pak se to celé nějak obrátilo. Ano, prošla jsem různými terapiemi, ale největší část problémů zmizela po dětech.

Takže si teď musíte dávat pozor na to, co jíte, a na stresující podněty a tak? Pořád vás to ovlivňuje?
Snažím se, aby to tak nebylo. Chci říct, že nejím všechno, co bych chtěla, ale pokouším se kvůli tomu nešílet.

Co děláte pro to, abyste pořád vypadala tak dobře?
Já vás zbožňuju. Chtěla bych si vás strčit do kapsy. Nevím. Vlastně vím. Mám svůj tým. Jsou jako čarodějové ze země Oz. Víte, jak Dorotka putuje do země Oz a jak se tam hemží s kartáčem támhle a tady a tak dále? Já mám svůj tým lidí, ke kterým se dostavím neupravená v županu a během hodiny a půl vypadám docela dobře. Ale já na tom žádnou zásluhu nemám.

Ve druhé řadě seriálu se Lynette potýká s problémem, jak zvládnout úspěšnou kariéru a zároveň děti. Jak to zvládáte vy? Jak překonáváte problémy? Jak se s tím vyrovnáváte?
Já žádnou rovnováhu nemám. Procházím svým dnem a dělám chyby a tápu a cítím se provinile a nevím, co s tím. Takže vlastně nevím.

Zaznamenala jste nějaké rozzlobené reakce v souvislosti se svými upřímnými poznámkami o tom, že mateřství je pro ženu občas těžká a složitá práce?

Jsem si jistá, že nějaké se určitě vyskytly, ale já o nich neslyšela. Určitě nějaké takové komentáře byly. Jenomže já tyhle věci neříkám jako politická vyjádření. I když vím, že se to jako politické vyjádření bude brát. Říkám je proto, že je to v mém případě náhodou pravda, a je pro mě bolestnější snažit se to udržet v tajnosti - že jsem tak hrozná. Radši bych to nechala být.

Líbí se vám skutečnost, že Lynette má nejméně konvenční manželství nebo vztah v celém seriálu, a je pro vás důležité tuhle možnost nabídnout, možnost zvolit si život pracující ženy a muže, který zůstává doma?

Lynette je na scéně déle než rok. Viděli jsme, že jako matka v domácnosti má spoustu těžkostí, a já si myslím, že hodně žen pracuje a zároveň má rodinu, takže je dobré tuhle otázku otevřít a prozkoumat, jaké výzvy a problémy to s sebou nese a jak se to dá zvládnout. A zjistit, jak to pak funguje v manželství, co se děje, když chleba domů nosí manželka a chlap je "zaseklý" s dětmi. Protože to určitě není jednoduché. Je mnohem snazší jít do práce než zůstat doma s dětmi.

Je to něco, čím jste si sama prošla? Protože vy a váš manžel musíte mít určitě ve svých kariérách momenty vrcholů i přestávky, takže někdy je doma on a někdy vy. Znáte tohle z vlastního života?

Co máte na mysli?

Manžela, který zůstává doma, a manželku, která chodí do práce.
My jsme žádné boje typu "nemůžu uvěřit tomu, že jsem doma a ty v práci!" neměli. My si tím neprošli, ale také jsme měli štěstí, že jsme se mohli střídat. Obvykle je to tak, že když pracuju já, tak on nepracuje, a naopak. Takže se střídáme. V tomhle ohledu jsme nikdy bojovat nemuseli. Ne. Ale, ale každopádně se v povinnostech souvisejících s dětmi střídáme.

Je tak dobrý jako vy?
Je lepší.

V jakém smyslu?
Víte, když ukládám děti já, trvá to hodinu a půl nebo dvě hodiny. Když je ukládá on, přijde, uloží je a je hotovo. V sedm třicet je venku. Já se kouknu na hodinky a divím se, že už je osm. "Tak už spěte!" On je prostě trpělivější a jde mu to snáz, víte? Myslím, že muži jsou méně napjatí. Ženy mají pocit, že musejí všechno udělat správně. A muži prostě rozhodnou. No dobře, chceš se mnou jít do železářství?

V seriálech se dost často dostaví tvůrčí únava, ale vy jste předtím v souvislosti s tímto seriálem mluvila o dlouhodobém výhledu. Proč jste si tak jistá, že se bude tak dlouho vysílat?
Proč jsem si tak jistá? Říkala jsem, že mám práci na několik let dopředu. To znamená tenhle rok a ten příští. No, i kdyby se nám podařilo osedlat žraloka, jak se říká…, to rozjeté tempo nám vydrží jen nějakou dobu. Druhá věc je, že každý seriál má svůj určitý tvůrčí život. Jak dlouhý je takový tvůrčí život? Nevím. Přátelé se vysílali nějakých deset let, Frasier dokonce jedenáct. A některé seriály přežijí tři roky. Každý má svůj život jinak dlouhý. Nevím, jak dlouho bude žít tenhle seriál. Byla bych ráda, kdyby to bylo těch deset let.

Lynette, jako žena v Hollywoodu, přála jste si někdy být mužem?
Ne. Jediné momenty, kdy jsem si přála, abych byla mužem, se odehrály při sportu. Hrála jsem fotbal, běhala jsem a jezdila na kole.

Vy hrajete fotbal? A děláte ještě nějaké další sporty?
Lyžování. Víte, já trénuji na dlouhé běžecké tratě. Pak si dám ještě šest mil s manželem. Ten mě porazí a já se naštvu, protože on ani pořádně netrénoval! Jsou to jediné chvíle, kdy bych si přála být chlapem. Jsou prostě mnohem silnější.

Myslíte si, že Lynette je ze všech Zoufalých manželek nejrealističtější?
Ne.

Proč?
Myslím… Myslím, že všechny Zoufalé manželky představují typické nebo mytické ženské postavy. Máme tu Vesperu, která je hospodyňkou, Juno, která je bojovnice, a všechny ostatní, takže já si myslím, že naše postavy představují různé aspekty ženství. Řekla bych, že hodně lidí se ztotožňuje s Lynette, protože je to matka, a hodně žen v mém věku jsou matky. Takže si myslím, že s ní se lidé ztotožňují víc, ale nemyslím si, že by díky tomu byla nejrealističtější.

Byla byste spokojená, kdyby se seriál odchýlil od tónu morální většiny Američanů?

Jestli bych s tím byla spokojená? Ano, ale vysvětlím proč. Nejen proto, že chci být… ostnem na straně morální většiny. Ale proto, že si myslím, že čím víc si budeme vyprávět příběhy o různých lidech, kteří na světě žijí, a o tom, že ty odlišné způsoby života jsou v pořádku, tím komplexněji uvidíme svět, místo abychom ho vnímali rozdělený. Víte, nelíbí se mi, že je tu určitá úzká cesta, na které se všichni musíme pohybovat - cesta bílých křesťanských heterosexuálů.

Přála byste si, abyste vy čtyři měly víc společných scén? Ve druhé řadě seriálu jich je poměrně málo... Teri Hatcher nedávno říkala, že už je to dlouho, kdy s vámi naposledy natáčela nějakou scénu.
Musím říct, že všechny tyhle věci nechávám na Marku Cherrym. On je geniální. On tenhle seriál stvořil. Nic takového jako Zoufalé manželky neexistuje. Mně se líbí, jak svou práci dělá, takže nebudu říkat nic takového, jako že si myslím, že by v tom seriálu mělo být víc vanilky a víc čokolády… To, co píše, je fantastické a já o to budu žádat a budu odříkávat text ve správném pořadí.

Jedním z témat tohoto seriálu je svým způsobem i zpráva o tom, že vám nemusí být jednadvacet nebo osmnáct, abyste byly sexy. Klidně vám může být i padesát nebo šedesát.
Naprosto s vámi souhlasím.

Co si o tom myslíte?
Vím, že seriál byl vytvořen tak, aby ukázal, že i ženy nad třicet mohou tvořit základ pro životaschopné příběhy. V příští řadě je hodně příběhů se staršími ženami. Hodně lidí, kteří tvoří pro televizi, přišlo dřív se spoustou skvělých nápadů, které byly smeteny ze stolu jen proto, že v nich vystupovaly čtyřicetileté nebo pětatřicetileté ženy. A teď najednou lidé říkají - jasně, to chceme… Myslím, že Zoufalé manželky svým způsobem změnily obzory… A zajímavé je, že to chtělo scenáristu homosexuála. Podle mých zkušeností dokáží gayové ocenit ženskost na senzuální úrovni mnohem víc než heterosexuálové. Gay přijde a užasne: "Ach bože! Ty vypadáš tak sexy v tý košili!" Myslím, že to chtělo gaye, aby šel a všem ukázal, že čtyřicetileté ženy jsou sexy a plné života, že jsou smyslné a stojí za to o nich vyprávět příběhy.

Napadlo vás někdy, že byste tuhle práci opustila?
No jistě. Mnohokrát jsem myslela na to, že to vzdám. Ale nic jiného pořádně neumím, jen česat lidi a číst si v posteli. A nedovedu si představit, že by mi za to někdo platil.





Díl 12-30.4.2007

25. dubna 2007 v 16:15 2.řada- díly
Dlouhý popis
To bude v pořádku

Obyvatelé Wisteria Lane se sejdou, aby darovali krev. Zach Young se při tom dozví, že Mike Delfino má stejnou krevní skupinu jako on. Mike Delfino navštíví na lůžko upoutaného Noaha Taylora. Taylor je nespokojen se současnou ošetřovatelkou a jeho novou ošetřovatelkou se stane Felicia Tilmanová.

Betty Applewhiteová preventivně oznamuje sousedům, že se možná bude muset odstěhovat za nemocnou matkou do Chicaga. Kamarádky navrhnou Bree, aby se na Appletonovy zeptala detektiva Bartona, který vyšetřoval smrt jejího muže. Barton myslí, že ho Bree zve na schůzku…

Bree řekne Betty Appletonové, že ji sousedé podezřívají v souvislosti s nalezenou mrtvolou. Betty okamžitě volá Edie. Chce se s ní sejít a dům prodat…

Susan Mayerová se v nemocnici seznámí s doktorem Ronem MCCreadiem. Susan předstírá křeče a další zdravotní potíže. Ron ji pošle na CT. Druhý den mu Susan prozradí, že nemoc pouze předstírala. Ron ji pozve na večeři…

Děti Lynette a Toma Scavových dostanou příušnice a Tom se odmítá o ně starat, protože je neprodělal.

Zahradník Ralph přinese Gabrielle ukázat její fotografii, která se objevila na erotických webových stránkách. Je to hřích z minulosti, kdy chodila s jedním fotografem. Gabrielle fotografie ukáže Carlosovi a žádá ho, aby je z fotografa vymámil třeba násilím. Carlos zprvu odmítá, ale potom za fotografem zajede

Díl 10- 16.4.2007

5. dubna 2007 v 17:59 2.řada- díly
Dlouhý popis
Návrat domů
Za Bree přichází policie a oznamuje jí, že lékárník George Williams spáchal sebevraždu. Policisté jí také ukazují její prádlo, které měl muž doma, stejně jako pannu v životní velikosti, jež se jí podobá. Domů se vrací Zach a zanedlouho nato také Andrew. Andrew se k matce chová velmi nepřátelsky a oznamuje jí, že k nim brzy přijede jeho přítel Justin. Lynette se v práci snaží založit školku pro děti, potřebuje jich ale šestnáct a nedaří se jí je dát dohromady. Carlos se plně a oddaně věnuje své dobročinné činnosti, k nemalé radosti mazané sestry Mary. Ta měla odjet do Afriky, ale nejsou peníze. Gabrielle proto poskytne spolku osm tisíc dolarů, aby Mary odjela a ona od ní konečně měla pokoj. Stane se ale něco neočekávaného: Carlos prohlásí, že odjede na dva měsíce do Botswany s ní


Teri-new tapety

4. dubna 2007 v 21:31 Tapety na plochu
Tak tuto v tom oranžovém miluju!!!Fakt super!!!